Obávám se, že už jenom vzhledem ke svému naivnímu názvu, skončí toto hnutí dřív než začalo.

I to je možné.

Nějak jste mi připomněl frakturu.

1. Euroskeptické hnutí. - Czexit je jediná cesta. Bohužel v tuto chvíli nerealizovatelná.

2. Příliš mnoho populistů. - Kdo není prounijní je proruský... Chápeme. Aneb, hlavně nálepkovat.

Kdo je pronárodní je populistický... Aha...

3. Hate diskuse již od začátku. - Strana má od začátku proti sobě trolly... O čem to asi vypovídá?

4. Konfrontace s realitou. - Pokud o mě někdo prohlásí, že se mnou souhlasí, tak jsem s ním hned zapletený?

5. Co bude dál. - Klaus st. nebyl důležitou osobností 90. let, která defacto nastartovala kapitalismus z naprosté nuly, provedla precizní rozdělení Československa? S tím přivedením do EU je to trochu složitější a je třeba zdůraznit, že od začátku VK varoval před nebezpečím EU a sám hlasoval proti vstupu. Ptám se tedy, proč by ho kdokoliv za takovouto osobnost neměl považovat a co je s podivem na tom, že ho lidé za takovouto osobnost považují?

A nacionalismus? Někdo v tom vidí slepou cestu a někdo zase jedinou možnou. Jen doufám, že lidí z té druhé skupiny je mnohem více.

Rozdíl mezi vlastence a nacionalistů je značný. Vlastenec miluje svoji zemí, ale nezavira se před světem. Nacionalista zalezado ulity jako šnek, bojí se světa a vydává to za vlastenectvi .

Počkejme si, co se z toho vyvine. Název trikolora mi připadá podobný jako vlajka a tu už jsme tady kdysi měli - nepřinesla nic dobrého. A Klausovic rodinu fakt nemusím.

Nevidim to jinak.

Vy nevidíte vůbec.

Také to tak vidím

reinkarnace Jaroslava Haska

11. 06. 2019 19:00:00

ODS se už nevzpamatovala. Trpěliví jsme byli dlouho. Teď je načase otevřít novou kapitolu. Trikolóra je projekt, který vzbuzuje naději. Má to, co ODS chybí: charismatického šéfa, dobrý program a životní elán. V sérii textů zahájených v březnu 2018 článkem ODS, vzpamatuj se! jsem na tomto blogu komentoval dění v bývalé nejsilnější pravicové straně. Začalo to ještě na poměrně pozitivní notě v rovině kritiky a doporučení, úpadek strany však nabral nečekaně rychlý spád a spolu s ním se měnilo i vyznění jednotlivých dílů.

Dnes už je zřejmé, že ODS se nevzpamatovala a nevzpamatuje. V bahně středu možná v klidu dožívá, ale jako pravicová strana skončila a nemá smysl na ni dále spoléhat. (Nějak mi to připomíná Dykovy verše: Ne živí, mrtví ne. Tak něco uprostřed.) Pár rozumných hlasů, které ze strany jako ozvěna dávných časů zaznívají, by nás nemělo mást.

Po včerejšku to vidím tak, že prapor pravice zvedla Trikolóra. Z prvního představení mám jednoznačně pozitivní dojem. Jako by se tady zhmotňovala všechna doporučení pro pravici z mého úvodního článku. Na prvním místě pak můj apel č. 1: Zaměřte se na podstatné: na obhajobu normálního světa, národního státu a svobody. Rád vidím jako první programový pilíř nového hnutí Braňme normální svět. Ostatní dva pilíře, Bohatství vzniká z práce a Žijeme v České republice, zase v podstatě vyjadřují to, co jsem měl mysli obhajobou svobody a národního státu.

Vedle dobrého programu zaměřeného na to nejpodstatnější vidím jako velký klad charismatického šéfa a životní elán (neboli slovy VKml „ajfr“). Nic z tohoto trojlístku ODS dnes nemá. To vše dává naději, že restart pravice by se u nás konečně mohl podařit.

Autor: Tomáš Břicháček

Tak bohužel, já v národovectví nevidím nic pozitivního. Stačí se podívat na Afriku a na národně osvobozenecký boj, kde se k moci dostali ještě horší lidi, než původní kolonisté. Dnes ovšem myšlenkově stejní lidé proti této migraci bojují, aniž by tušili, že právě kvůli takovýmto myšlenkám a výsledkům zde máme tak masivní migraci.