Smysl národních voleb.

Dnes se podíváme na to, jestli národní volby v současné podobě ještě dávají smysl. Ukážeme si totiž, že to, co jednotlivé strany slibují, stejně nemůžou splnit, a to ze zcela logických důvodů.

Tak máme za sebou volby na Slovensku, čekají nás polské volby, a my se oprávněně strachujeme, jak dopadnou. Proč? V předvolebních kampaních se totiž slibuje vyřešení problémů, které mají zdroj mimo volební oblast. Nevěříte? Tak se na 3 typické sliby podíváme.

1. Vztahy země s Ruskem.

Zde se poslední dobou všechny strany, které chtějí vyhrát volby, předhánějí ve slibu, že pokud vyhrají, přehodnotí vztah země k Rusku, a to ze záporného na kladný. Což o to, udělat to klidně můžou, ale ono takový vztah vyžaduje kladnou odezvu i ze strany Ruska, o čemž lze celkem úspěšně pochybovat. Rusko se se svým postavením ve světě, absolutně nebude zabývat prohlášeními ze zemí, které mají pár milionů obyvatel.

2. Migranti.

I zde si musíme říci, že jestli se nám počty migrantů běhajících po EU nelíbí a snažíme se je zastavit všemi dostupnými prostředky, i tak můžeme zkonstatovat, že zdrojem migrace jsou země mimo EU, na které nemáme vůbec žádné páky. Slibovat tedy uprostřed Evropy, že když nás zvolíte, tak zastavíme migraci, je jenom jalovým předvolebním slibem.

3. Drahota.

Ano, taky oblíbené téma opozičních politiků. Ceny letí závratně nahoru, a vlády slibují udělat všechno proto, aby inflace co nejrychleji zpomalila. Problém je ovšem v tom, že i tato záležitost měla svůj zdroj mimo země postižené inflací. Jednalo se hlavně o změnu zdroje dodávek ropy a zemního plynu z oblasti nestabilního a válčícího Ruska do oblastí západní evropy a USA, což stálo nemalé peníze, které na to bylo potřeba rychle vydělat.

Asi se teď zeptáte, co se s tím dá dělat. A budete se divit, ale řešením je eurofederace. V následující části článku vysvětlím, jak by fungovala a co by dělala jednotlivá federální ministerstva.

1. Federální ministerstvo vnitra.

Toto ministerstvo by mělo především na starosti evidenci identifikačních dokladů, konkrétně občanských průkazů a pasů. Další agendou by bylo zřízení a provozování federální policie, která by mohla vykonávat hlídkovou, dopravní a kriminální agendu, defacto by dělali něco podobného, co dnes dělá Europol a Interpol. Například by mohli pronásledovat v autě ujíždějícího pachatele, bez ohledu na hranice jednotlivých států, což dnes národní policie nemůže. Taktéž by měla na starosti uprchlíky, udělování azylu a také repatriační politiku, to vše ve spolupráci s národními ministerstvy vnitra.

 2. Federální ministerstvo práce a sociálních věcí.

Toto ministerstvo by především koordinovalo práci jednotlivých úřadů práce v národních státech, taktéž by mělo na starosti vyplácení důchodů a sociálních dávek, vždy ve spolupráci s národními sociálními agenturami, u nás konkrétně se Správou sociálních věcí, na Slovensku se Sociálnou poisťovňou.

3. Federální ministerstvo pro místní rozvoj.

Toto ministerstvo by mělo především na starosti finanční transfery na jednotlivá národní ministerstva pro tyto účely, zde není potřeba nějaká zvlášť složitá koordinace, jednotlivá národní ministerstva zde mají dostatečné pravomoci pro samostatný výkon práce.

4. Federální ministerstvo zdravotnictví.

Tak tohle bude po ministerstvu vnitra druhé důležité ministerstvo. Bude mít za úkol zvládat například dostatek léčivých přípravků v lékárnách, což se neobejde bez spolupráce s federálním ministerstvem průmyslu a obchodu, protože na dostatek léčiv je třeba znovuobnovit v Evropě výrobu základních látek k léčivům, což si vyžádá výstavbu chemiček. Další důležitý úkol je koordinovat činnost v období pandemií, což je velice důležité, protože dnes je prokázáno, že Covid-19 se dokázat za pouhé 3 měsíce dostat z čínského Wu-chanu do ČR, což bude do budoucna vyžadovat rychlé a flexibilní jednání na dostatečně velké ploše.

5. Federální ministerstvo financí.

Další podstatné a velmi důležité ministerstvo. Dnes, kdy 20 zemí z 27 platí eurem, máme Jednotný trh EU, na kterém se účastní všech 27 členů EU, a kdy se musíme spoléhat na to, jestli všech 27 zemí bude rozpočtově zodpovědných, je rozhodně spolehlivější udělat federální daně, a z těch sestavit federální rozpočet tak, aby v žádné zemi nechyběly peníze jenom proto, že s nimi neumí hospodařit.

6. Federální ministerstvo obrany.

Toto ministerstvo by zpočátku pouze konstatovalo, že jednotlivé národní armády a státy jsou pod ochranou NATO a postupně by začalo připravovat koncept evropské armády. Do té doby by provádělo koordinaci jednotlivých národních ministerstev obrany.

7. Federální ministerstvo spravedlnosti.

Tak další důležité ministerstvo, které by si muselo nejprve pro svoji činnost všechno připravit. Jenom zřízení federálních soudů totiž bude vyžadovat především zřízení jednotlivých soudů. Následně bude potřeba pro tyto soudy zřídit kompletně legislativu, což bude vyžadovat především přijetí kompletní federální soustavy zákonů, od ústavy EF, přes občanské a trestní zákoníky až po prováděcí vyhlášky pro jednotlivé soudy. Tyto soudy by následně řešily trestnou činnost, která by se objevila ve více, než jednom státě, organizovanou stejnými pachateli. Dále by také řešily obchodní spory nadnárodních korporací a třeba také svatby a rozvody, protože lze očekávat, že se budou konat svatby, kdy jejich účastníci budou každý z jiného státu, a administrativa s tím spojená, by byla pro národní soudy příliš složitá.  Zároveň také odpadnou dohady o tom, jestli maďarské soudy nejsou podjaté a polské protiunijní, protože hlavní tíhu při rozhodování by nesly soudy federální.

8. Federální ministerstvo zahraničních věcí.

Toto ministerstvo by především vykonávalo jednotnou zahraniční politiku, takže by odpadl dnešní strach z toho, že v jednom členském státě EF vyhraje volby prorusky orientovaná vláda a začne vyvolávat nesváry mezi jednotlivými členskými státy s cílem rozpadu celé EU. Taktéž by se staralo o vytváření dobrého jména evropské federace tak, aby byla přitažlivá pro investory i pro obyvatele. Taktéž by ze začátku vyjednávalo se státy, které jsou zdrojem migrace, repatriační politiku.

9. Federální ministersto průmyslu a obchodu.

Zde by měli především na starosti, aby se celá evropská federace vyvíjela rovnoměrně z hospodářského hlediska. Znamelo by to především finanční pobídky pro investory, tak aby se jednotlivé státy nemusely zadlužovat jenom proto, aby udržely krok slabší se silnějšími. K tomu bude napomáhat také federální soustava soudů, které budou efektivně řešit obchodní a výrobní spory mezi výrobci a prodejci v jednotlivých členských státech.

10. Federální ministerstvo dopravy.

Velmi důležité ministerstvo. Bude mít na starosti především dostavbu dálničních a železničních spojení v evropské federaci. Není žádným tajemstvím, že je dodnes poznat, které země byly v sovětském bloku a které ne, zatím ani jedna země ze zemí RVHP nemá kompletně dostavěné dálnice a nejezdí po nich jediný rychlovlak, s vyjímkou NDR, která ovšem zanikla připojením k SRN.

11. Federální ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy.

Tohle ministerstvo by defacto bylo jenom finančním transferem pro jednotlivá národní ministersva, protože tato mají pro svoji činnost dostatek vlastních pravomocí. Očekávala by se koordinace mezinárodních sportovních aktivit.

12. Federální ministerstvo zemědělství.

Taktéž by se jednalo jenom o koordinaci finanční pomoci zemědělcům v evropské federaci. Co kde pěstovat, na to si přijde každý farmář sám, každý trochu dobrý agronom ví, co se dá pěstovat ve Španělsku, co u nás a třeba ve Finsku. Očekával bych podporu v co největší samostatnosti v pěstování jednotlivých oblastech fauny a flory.

13. Federální ministerstvo životního prostředí.

Zde je agenda celkem jasná, ochrana životního prostředí v evropské federaci. Očekával bych koordinaci mezi udržitelným životním prostředím a udržitelnou životní úrovní, tak, aby netrpěla ani jedna oblast. Celkem zajímavá práce zde vymyslet fungující modus vivendi. Očekával bych koordinaci s federálním ministerstvem průmyslu stran výstavby nových zdrojů elektrické energie, od alternativních až po atomové.

14. Federální ministerstvo kultury.

Taktéž nic složitého, v podstatě jenom finanční podpora kultury, vše ostatní dokáží zpracovat jednotlivá národní ministerstva. Jediná větši agenda by se dala očekávat v oblasti denního tisku, rozhlasu a televize na federální úrovni.

Zde máte v kostce, co by jednotlivá ministerstva prováděla za činnost. K tomu jsem se inspiroval webem Vláda ČR, oddíl Ministerstva.